Lektoři Božího Slova
Lektor Božího slova je ten, kdo čte Boží slovo v liturgii, tzn. při slavení mše sv. a jiných náboženských obřadech. Papež František připomíná tak všem, duchovním pastýřům i věřícím, význam a hodnotu Písma svatého pro křesťanský život. Odkazuje rovněž na vztah mezi Božím slovem a liturgií: „Jako křesťané jsme jeden lid, který je na cestě dějinami, posilněný přítomností Pána, který je uprostřed nás, hovoří k nám a sytí nás. Bibli se nemáme věnovat jednou do roka, ale po celý rok. Pociťujeme totiž naléhavou nutnost důvěrného spojení s Písmem svatým i se Vzkříšeným, který nikdy nepřestává lámat chléb ve společenství věřících. Z tohoto důvodu musíme dosáhnout důvěrné znalosti Písma svatého, jinak zůstane naše srdce chladné a oči zavřené, protože jsme takoví, jací jsme, postiženi různými formami slepoty.
Zodpovědná osoba: p. Marta Hořelicová
Počet členů: 11
Pokyny pro lektory Božího Slova:
- Ačkoli lektoři před čtením prvního či druhého čtení nedostávají pro svou službu specifické požehnání, přece i pro ně platí to, co církev vyprošuje jáhnovi před hlásáním evangelia: předčítání Božího slova při liturgii není ani tak výsledkem technických kvalit, jako přítomnosti Pána v životě služebníka.
- Technická příprava je ovšem také nezbytná: především pečlivé přečtení úryvku, pochopení jeho struktury, rozmyšlení nádechů, pauz a intonace, nacvičení výslovnosti obtížných slov, např. cizích jmen.
- Důležité je pochopit, jaký má text smysl a proč jej církev do liturgie zařadila. K tomu nám pomáhá věta uvedená kurzívou v lekcionáři těsně před úryvkem. Ona představuje pointu biblického textu, která by se také měla projevit na způsobu čtení.
- Konečně je vhodné se za svou službu modlit a prosit Pána také za všechny, kdo budou Božímu slovu naslouchat, aby je přijali do svého života. A sám také Boží slovo meditovat, poznávat jak mluví konkrétně ke mně a podle něj žít.
- Samotný text je třeba při mši číst důstojně, srozumitelně, přiměřenou hlasitostí a s vědomím, že kdykoli se v církvi předčítá Písmo, sám Bůh mluví ke svému lidu /zdroj: liturgie.cz/